A) Typ kovu
B) Malá anorganická molekula
C) Jediný atom
D) Velká molekula složená z opakujících se strukturálních jednotek

A) Polymerace rozkladem
B) Adiční polymerace
C) Kondenzační polymerace
D) Polymerace otevíráním kruhu

A) Teplota, při které polymer přechází ze skelného do gumového stavu.
B) Teplota, při které polymer krystalizuje.
C) Teplota, při které se polymer rozkládá.
D) Teplota, při které se polymer taví.

A) Zvýšení mechanické pevnosti a stability
B) Snížení hustoty polymeru
C) Zkrácení délky polymerového řetězce
D) Zvýšení rozpustnosti polymeru

A) Zvýšení molekulové hmotnosti vede ke snížení elasticity.
B) Molekulová hmotnost nemá na viskozitu žádný vliv.
C) Zvýšení molekulové hmotnosti vede ke zvýšení viskozity.
D) Zvýšení molekulové hmotnosti vede ke snížení viskozity.

A) K předpovídání mechanických vlastností polymerů.
B) K určení kinetiky degradace polymerů.
C) K modelování konformace polymerních řetězců.
D) K vysvětlení termodynamiky polymerních roztoků a směsí.

A) Omezuje ohebnost polymerových řetězců.
B) Podporuje tvorbu malých krystalických oblastí v polymeru.
C) Zvyšuje teplotu skelného přechodu.
D) Zlepšuje rozpustnost polymeru.

A) Rozložit polymerové řetězce
B) Snížit pružnost polymerů
C) Snížit trvanlivost polymerů
D) Zlepšit nebo upravit vlastnosti polymerů

A) Polymer, který obsahuje pouze jednu opakující se jednotku.
B) Polymer s vysokým stupněm krystalinity.
C) Polymer složený ze dvou nebo více různých monomerů.
D) Jedna molekula monomeru.

A) Podpořit krystalizaci polymerů.
B) Zvýšit mechanickou pevnost a zabránit klouzání polymerových řetězců.
C) Snížit rozpustnost polymerů.
D) Vyvolat degradaci polymerů.

A) Skelný stav se vyskytuje pouze u amorfních polymerů.
B) Skelný stav podporuje pružnost polymerů.
C) Ve skelném stavu je polymer tvrdý a křehký.
D) Skelný stav nemá vliv na vlastnosti polymerů.

A) Pierre-Gilles de Gennes
B) I. M. Lifšic
C) Flory
D) Doi a Edwards

A) Náhodná procházka s omezením překrývání
B) Řízená procházka
C) Jednoduchá náhodná procházka
D) Brownův pohyb

A) √N.
B) bN.
C) N/b.
D) 0.

A) ⟨R ⋅ R⟩ = 3Nb²
B) ⟨R ⋅ R⟩ = Nb
C) ⟨R ⋅ R⟩ = N²b²
D) ⟨R ⋅ R⟩ = b³

A) x_rms = b√N.
B) x_rms = N/b.
C) x_rms = bN.
D) x_rms = √bN.

A) Termodynamika
B) Polymerní chemie
C) Fyzika pevných látek
D) Statistická fyzika

A) 1/2
B) 1/3
C) 1/4
D) 3/5

A) Výrazně se rozpíná
B) Chová se jako pevná koule
C) Tvoří fraktální objekt
D) Stává se ideálním řetězcem

A) ⟨ri ⋅ rj⟩ = 3b²δij
B) ⟨ri ⋅ rj⟩ = b²δij
C) ⟨ri ⋅ rj⟩ = Nδij
D) ⟨ri ⋅ rj⟩ = R²

A) Ideální modely řetězců
B) Model s omezenou rotací
C) Reálné modely řetězců
D) Model řetězce podobného červu

A) S(R) = kBΩ(R)
B) S(R) = ln(kBΩ(R))
C) S(R) = Ω(R) / kB
D) S(R) = kB ln(Ω(R))

A) Méně než 10 nm.
B) Více než 100 nm.
C) Přesně 25 nm.
D) Přibližně 50 nm.

A) Ω(R) = cP(R)
B) Ω(R) = P(R) / c
C) Ω(R) = cR
D) Ω(R) = R / P(R)

A) Délka perzistence.
B) Pozice minim v rotační potenciální energii.
C) Pevné vazebné úhly způsobené chemickou vazbou.
D) Boltzmannův faktor založený na potenciální energii.

A) ΔF = S(R)/T
B) ΔF = kBΔS(R)
C) ΔF = -TΔS(R)
D) ΔF = TΔS(R)

A) Model řetězce podobného červu
B) Model volně spojeného řetězce
C) Model rotačních izomerních stavů
D) Model konečného, roztažitelného, nelineárního elastického řetězce

A) Brownův pohyb
B) Jednoduchá náhodná procházka
C) Samouzavírající se náhodná procházka
D) Řízená procházka

A) Model s omezenou rotací
B) Model řetězce podobného červu
C) Volně se otáčející řetězec
D) Model rotačních izomerních stavů