![]()
A) Akord B) Tónina C) Interval D) Měřítko
A) Okτάva B) Harmonie C) Interval D) Triáda
A) Dvojitý křížek B) Bemol C) Přírodní tón D) Křížek
A) Ukazuje změny tempa B) Určuje takt C) Označuje dynamiku D) Označuje tóninu skladby
A) Medianta B) Tonika C) Dominanta D) Subdominanta
A) Synkopa B) Intonace C) Transpozice D) Orchestrace
A) Dvojitý bemol B) Původní tón C) Bemol D) Křížek
A) Rytmus B) Dynamika C) Výška tónu D) Tempo
A) Ritardando B) Crescendo C) Decrescendo D) Diminuendo
A) Analýza jednotlivých děl, srovnávání hudebních interpretací a studium historických nástrojů. B) Zkoumání ladicích systémů, kompozičních metod a praktických aspektů interpretace. C) Porozumění hudebnímu zápisu, studium názorů odborníků na hudbu od starověku až po současnost a definování procesů v hudební vědě. D) Zkoumání elektronické tvorby zvuku, improvizace a metod orchestrace.
A) Začíná se základními prvky, nikoli jednotlivými díly nebo interpretacemi. B) Zaměřuje se na elektronickou tvorbu zvuku namísto tradičních nástrojů. C) Zabývá se pouze moderní hudbou a ignoruje historické souvislosti. D) Kladou se důrazy na improvizaci spíše než na kompoziční metody.
A) Komparativní analýza různých hudebních kultur. B) Pouze písemné spisy o hudební notaci. C) Výhradně studium elektronické zvukové produkce. D) Metody a koncepty, které skladatelé a hudebníci používají při vytváření a interpretaci hudby.
A) Zkušenosti s elektronickou produkcí zvuku. B) Pouze praktické zkušenosti s interpretací hudby. C) Výhradně vysokoškolský titul v oboru hudební akustiky. D) Vysokoškolské studium, obvykle na úrovni magisterského nebo doktorského studia.
A) Výhradně komparativní analýza. B) Především techniky improvizace. C) Pouze deskriptivní a statistické metody. D) Matematika, grafická analýza a zápis západní hudby.
A) Osoba, která se zabývá hudební teorií, ať už ji zkoumá, nebo vyučuje. B) Skladatel, který se specializuje na elektronickou produkci zvuku. C) Někdo, kdo se věnuje pouze interpretaci hudby. D) Jedinec, který se zaměřuje výhradně na hudební akustiku.
A) Řím B) Mezopotámie C) Egypt D) Řecko
A) Hliněné tabulky B) Kamenné rytiny C) Kovové desky D) Papyrusové svitky
A) Před rokem 200 n. l. B) Před rokem 500 př. n. l. C) Před rokem 1500 př. n. l. D) Před rokem 1000 př. n. l.
A) Sam Mirelman B) Herodotos C) Platón D) Aristoteles
A) Počet hudebních ladů B) Počet tónů ve stupnici C) Počet hudebních nástrojů D) Pentatonická stupnice, která primárně využívá stupnici o pěti tónech
A) Fénixový tón B) Shierlü C) Huangzhong, neboli „Žlutý zvon“ D) Lülü
A) Aristoxenos B) Ptolemaios C) Kleónidés D) Nikomachos z Gerasy
A) Ptolemaios (Πτολεμαίος), Claudius B) Aristoxenos C) Nikomachos z Gerasy D) Porfyrios
A) 3. nebo 4. století n. l. B) 4. století n. l. nebo později C) 2. století n. l. D) 100–150 n. l.
A) Harmonické úvahy B) Úvod do harmonie C) Úvod do hudebního umění D) Harmonické prvky
A) Porfyrios B) Aristoxenos C) Bacchius Geron D) Nikomachos z Gerasy
A) 2. století n. l. B) 100–150 n. l. C) 3. nebo 4. století n. l. D) 4. až 5. století n. l.
A) 428–347 př. n. l. B) přibližně 232–233 – přibližně 305 n. l. C) 127–148 n. l. D) 100–150 n. l.
A) Pipa B) Erhu C) Dizi D) Guzheng
A) al-Fārābi B) Abū Yūsuf Ya'qūb al-Kindi C) Safi al-Din al-Urmawi D) Boethius
A) Ta'rῑkh al-mῡsῑqᾱ al-arabiyya wa-usῡluha wa-tatawwurᾱtuha B) Zamzama e wahdat-i-mῡsῑqῑ C) Zpěv podle not D) Arabská hudba
A) Baron François Rodolphe d'Erlanger B) Bāqiyā Nāyinῑ C) Reverend Thomas Symmes D) Žádný z výše uvedených
A) Solfege „fa, sol, la“ B) Solfege „ti, do, re“ C) Solfege „do, re, mi“ D) Žádná z výše uvedených možností
A) Žádný z výše uvedených B) Reverend Thomas Symmes C) Bāqiyā Nāyinῑ D) Baron Francois Rodolphe d'Erlanger
A) 1800 B) 1720 C) 1750 D) 1900
A) 19. století B) Baroko C) 1750–1900 D) Renesance
A) Evropské kultury B) Africké kultury C) Středoasijské kultury D) Kultury Středního východu
A) Vztahy mezi hudebními prvky. B) Struktura hudebních prvků. C) Schenkerovské analytické metody. D) Tónové prostory v hudbě.
A) Okruh B) Vektorový prostor C) Volná abelovská grupa D) Konečné pole
A) marcato B) staccatissimo C) tenuto D) legato
A) Přibližně 25 B) 100 C) 10 D) 50
A) Marcato (^) B) Decrescendo (>) C) Crescendo (<) D) Staccato (.)
A) Kontrapunkt B) Melodie C) Harmonie D) Polyfonie
A) Jednoduchý akord B) Primární akord C) Základní akord D) Rozšířený akord
A) Gesellschaft für Musiktheorie B) Společnost pro hudební teorii C) Vereniging voor Muziektheorie D) Société d'Analyse musicale
A) sforzando B) piano následované fortém C) forte následované pianem D) mezzo forte, což znamená středně hlasitě
A) Polyrýtmie B) Monofonie C) Synkopa D) Homofonie
A) forte (f) B) sforzando (sfz) C) mezzo piano (mp) D) piano (p)
A) Římské číslice B) Rytmické vzorce C) Harmonické postupy D) Melodické linky
A) Tónina B) Akord C) Melodie D) Rytmus
A) pianissimo (pp) B) sforzando (sfz) C) mezzo piano (mp) D) fortississimo (ffff)
A) David Lewin B) Adolf Bernhard Marx C) Ian Bent D) Heinrich Schenker
A) Příroda nemá s matematikou nic společného. B) Vliv přírody na hudbu je čistě estetický. C) Příroda ovlivňuje pouze biologii, nikoli hudbu. D) Samotná příroda je úžasně matematická.
A) Arnold Schoenberg B) Milton Babbitt C) Howard Hanson D) Allen Forte
A) Polyfonie B) Melodie C) Harmonie D) Kontrapunkt
A) Monofonie B) Polyfonie C) Homofonie D) Kontrapunkt
A) Integrální serialismus B) Obecný serialismus C) Posttonální myšlení D) Dvanáctitónová technika
A) Zástupce akademického výboru B) Pokročilý bakalářský titul C) Člen výkonného výboru D) Uchazeč, který dokončil veškeré požadavky, ale ještě neobhájil disertační práci
A) Všechny výše uvedené možnosti B) Barokní hudba C) Klasické období D) Jazzová harmonie
A) Dominantní funkce. B) Akordové postupy. C) Hudební intervaly. D) Tonální prostor.
A) Ian Bent B) David Lewin C) Heinrich Schenker D) Adolf Bernhard Marx
A) Anthony Newcomb B) Heinrich Schenker C) Jean-Jacques Nattiez D) Eero Tarasti
A) Cuivre B) Sul tasto C) Dolce D) Marcato
A) forte (f) B) sforzando (sfz) C) pianissississimo (pppp) D) mezzo forte (mf)
A) Philip Tagg B) Roland Barthes C) Raymond Monelle D) Kofi Agawu
A) spiccato B) tenuto C) legato D) staccato
A) forte (f) B) sforzando (sfz) C) piano (p) D) mezzo forte (mf)
A) Jediná melodická linka s rytmickým doprovodem. B) Dvě hlasy, z nichž jeden hraje dronový tón a druhý melodii. C) Akordy doprovázející melodii. D) Několik nezávislých melodií hraných současně.
A) Kofi Agawu B) Roland Barthes C) Raymond Monelle D) Philip Tagg
A) Totální serialismus B) Dvanáctitónová technika C) Obecný serialismus D) Vícenásobný serialismus
A) Dvanáct B) Osm C) Sedm D) Patnáct
A) {0 4 7} B) {0 3 7} C) {1 4 8} D) {2 5 9}
A) 440 Hz B) 450 Hz C) 435 Hz D) 432 Hz
A) portato B) legato C) marcato D) staccatissimo
A) tenuto B) staccato C) legato D) marcato
A) středně hlasitá dynamika B) náhlé snížení na tichou úroveň C) postupné zvyšování hlasitosti D) hlasitý úvod s následným náhlým poklesem
A) Rytmus B) Přirozené stupnice C) Mollové trojzvuky D) Arpeggia
A) Inverze B) Transpozice C) Komplementace D) Rytmická analýza
A) Akordové postupy. B) Skutečný rytmus hudby. C) Hudební intervaly. D) Hierarchické vztahy mezi tóny.
A) Arnold Schönberg B) Johann Sebastian Bach C) Ludwig van Beethoven D) Claude Debussy
A) Inverze B) Akordové postupy C) Sekvence D) Triády
A) Booleova algebra B) Lineární algebra C) Diferenciální algebra D) Abstraktní algebra
A) Unisono B) Terce C) Kvinta D) Oktawa
A) Barva B) Hlasitost C) Rytmus D) Výška tónu
A) Anthony Newcomb B) Kofi Agawu C) Philip Tagg D) Leonard B. Meyer
A) Textura B) Harmonie C) Melodie D) Akordy
A) Půltón B) Malá tercie C) Celý tón D) Oktawa
A) Jasný, tlumený, pronikavý atd. B) Vysoký, nízký, ostrý, plochý C) Dur, moll, durová septima D) Rychlý, pomalý, hlasitý, tichý
A) Harmonie B) Rytmus C) Opakování D) Improvizace
A) Instrumentace B) Hlasitost C) Tempo D) Kontext
A) Tónová stupnice B) Arpeggiová sekvence C) Melodická linka D) Akordová harmonie
A) Polyrýtmie B) Homofonie C) Synkopa D) Monofonie |