A) Typ psychologické poruchy.
B) Kognitivní dovednost, která zlepšuje uvažování.
C) Systematický vzorec odchylek od normy nebo racionality v úsudku.
D) Emocionální reakce na podněty.

A) Zkreslení nadměrné sebedůvěry.
B) Zkreslení potvrzování.
C) Zkreslení ukotvení.
D) Heuristika dostupnosti.

A) Nadměrné sebevědomí v počáteční předpovědi.
B) Podceňování budoucích nejistot.
C) Překvapení z nepředvídatelných výsledků.
D) Víra v to, že událost byla předvídatelná, až poté, co se stala.

A) Spoléhání se výhradně na statistické důkazy.
B) Vidění vzorců tam, kde žádné neexistují.
C) Pochopení, že výsledky jsou nezávislé.
D) Víra v to, že minulé náhodné události ovlivňují budoucí výsledky.

A) Stejnou měrou se podílejí na úspěších i neúspěších.
B) Připisují si zásluhy na úspěších a vinu za neúspěchy dávají na vrub vnějším faktorům.
C) Minimalizují svou vlastní roli v dosažených výsledcích.
D) Výhradně obviňují ostatní ze svých vítězství.

A) Jasné uvědomění si náhodnosti událostí.
B) Pocit bezmoci v situacích, kdy je třeba se rozhodovat.
C) Spoléhání se na predikce založené na důkazech.
D) Víra v to, že člověk může ovlivnit výsledky, které jsou ve skutečnosti mimo jeho kontrolu.

A) Spoléhání se výhradně na statistická data.
B) Výpočet pravděpodobností před provedením akce.
C) Hodnocení rizik prostřednictvím důkladné analýzy.
D) Rozhodování na základě emocí, nikoli logiky.

A) Zkreslení založené na novosti informací.
B) Efekt rámování.
C) Zkreslení způsobené selekcí.
D) Zkreslení potvrzování.

A) Zlepšování přesnosti prostřednictvím důkladného plánování.
B) Nadhodnocování nákladů při plánování projektu.
C) Podceňování času potřebného k dokončení úkolu.
D) Spoléhání se na údaje o předchozí výkonnosti při předpovídání budoucích úkolů.