A) Lední medvědi jsou nuceni dříve přicházet na břeh a mají méně tukových zásob.
B) Lední medvědi migrují jižněji, než je obvyklé.
C) Lední medvědi rozšiřují svůj lovecký areál.
D) Lední medvědi si vyvíjejí hustší srst.

A) Sobi se přizpůsobují změnou své stravy.
B) Sobi začali migrovat dříve v roce.
C) Sobi si vyvíjejí odolnost vůči hmyzu.
D) Sobi spotřebovávají více energie na útěk před zvýšeným počtem hmyzu, než na krmení.

A) Populace karibu se zvyšuje.
B) Karibu začaly migrovat do jiných oblastí.
C) Karibu si osvojují nové způsoby získávání potravy.
D) Karibu mají k dispozici méně potravy, protože se živí především lišejníky.

A) Lesní požáry nemají na lišejníky žádný významný vliv.
B) Lesní požáry ovlivňují biomasu a rozlohu lišejníků, jejichž obnova trvá až 75 let.
C) Lesní požáry snižují počet predátorů karibu.
D) Lesní požáry přispívají ke zvýšení růstu lišejníků.

A) Díky klimatickým změnám se vegetace stává rozmanitější.
B) Klimatické změny nemají na vegetaci žádný vliv.
C) Do ekosystému se rychle zavádějí nové druhy rostlin.
D) Klimatické změny ovlivňují strukturu vegetace, což má dopad na divoká zvířata, která na těchto ekosystémech závisí.

A) V důsledku toho migrují lední medvědi do městských oblastí.
B) Záplavy a zvyšování hladiny rašelinišť ovlivňují stanoviště ledních medvědů.
C) Lední medvědi si vyvinou odolnost vůči záplavám.
D) Lední medvědi díky těmto změnám nacházejí nové zdroje potravy.

A) Tání permafrostu nemá na soby žádný vliv.
B) Tání permafrostu snižuje rozlohu arktické tundry, což má dopad na soby.
C) V důsledku toho se populace sobů zvyšuje.
D) Soři díky tání permafrostu nacházejí nová stanoviště.

A) Husy ničí vegetaci a zhoršují stav půdy, čímž zvyšují salinitu v okolních vodních plochách.
B) Husy snižují salinitu v okolních vodách.
C) Husy přispívají k obnově vegetace v parku.
D) Husy nemají na životní prostředí žádný významný vliv.

A) Způsobuje nárůst populací ryb.
B) Zvýšená salinita má na vodní ekosystém negativní vliv.
C) Vodní rostliny se při vyšší salinitě dobře vyvíjejí.
D) Změny salinity nemají žádný vliv na vodní organismy.

A) Turismus nemá žádný vliv na ekosystém parku.
B) Nové turistické aktivity povedou ke zvýšení biologické rozmanitosti.
C) Tundrové ekosystémy jsou velmi citlivé na pošlapávání vegetace lidmi.
D) Turisté pomáhají obnovovat poškozené ekosystémy.

A) Hmyz je významnou součástí jejich stravy.
B) Hlavní potravou sobů v zimě jsou bobule.
C) Hlavní potravou sobů v zimě jsou lišejníky.
D) Sobi se v zimě živí především trávou.

A) Lišejníky se zotaví během několika měsíců.
B) Zotavení trvá přibližně 10 let.
C) Lišejníky se po požáru neobnoví.
D) Lišejníkům může trvat až 75 let, než se zotaví po požáru.

A) Jediný způsob, jak se do parku dostat, je letecky, a to buď helikoptérou, nebo přeletem nad zasněženou krajinou.
B) Do parku vede několik cest.
C) Návštěvníci se mohou do parku snadno dostat autem.
D) Přístup do parku je po celý rok neomezený.

A) Park navštěvují pouze místní obyvatelé.
B) Park často navštěvují turisté z celého světa.
C) Většinu návštěvníků tvoří vědci, studenti a zaměstnanci parku.
D) Park nejčastěji navštěvují mezinárodní vědečtí pracovníci.

A) Turismus pomáhá zmírňovat dopady klimatických změn.
B) Zvýšený turismus prospívá všem druhům v parku.
C) Turismus nemá žádný vliv na divokou zvěř v parku.
D) Zvýšený turismus může vytvářet problémy pro druhy, které již nyní bojují s dopady klimatických změn a úbytkem přirozeného prostředí.

A) Tání sněhu nemá žádný vliv na chování sobů.
B) Dřívější tání sněhu vede k velkému množství potravy pro sobi.
C) Vyšší teploty v zimě způsobují, že jsou sobi více obtěžováni hmyzem.
D) Dřívější tání sněhu způsobuje, že sobi migrují do teplejších oblastí.

A) Na rozmnožování ledních medvědů to nemá žádný vliv.
B) Přežití mláďat se díky změnám klimatu zvýšilo.
C) Lední medvědi se rozmnožují ve vyšší míře než obvykle.
D) Rozmnožování je negativně ovlivněno, což má dopad na velikost vrhu a přežití mláďat.

A) Podporuje se růst populace hus.
B) Husy jsou přemisťovány do jiných oblastí.
C) Nepřijímají se žádná opatření ve vztahu k populaci hus.
D) Národní park Wapusk přijímá opatření ke snížení jejich populace a k nápravě způsobených škod.

A) Eskery.
B) Morény.
C) Pobřežní linie.
D) Vulkanické krátery.

A) Ekologická zóna Amazonského deštného pralesa.
B) Ekologická zóna Hudson Plains.
C) Ekologická zóna Velkého bariérového útesu.
D) Ekologická zóna Saharské pouště.

A) 2001
B) 1996
C) 2010
D) 1985

A) 11 475 kilometrů čtverečních (4 430 čtverečních mil)
B) 5 000 kilometrů čtverečních
C) 50 000 kilometrů čtverečních
D) 20 000 kilometrů čtverečních

A) Pustovka obecná
B) Polární sova
C) Kratkozobý bahňák
D) Bělokřídlý orel

A) Program pro sledování ekologické integrity (EIMP)
B) Sierra Club
C) Světový fond na ochranu přírody (WWF)
D) Greenpeace

A) 1994
B) 2004
C) 2008
D) 2017

A) 75 %
B) 27 %
C) 10 %
D) 50 %

A) Jahody, ostružiny, hrozny
B) Jablka, pomeranče, broskve
C) Klikvy, borůvky, vřesovcovité bobule, ostružiny, moruše, maliny
D) Ananasy, mango, banány

A) 400 000
B) 500 000
C) 288 000
D) 750 000

A) 2017
B) 2004
C) 2020
D) 1994

A) 2008
B) 2004
C) 1994
D) 2017