A) Studium vzájemného působení ekologických procesů a prostorových vzorců v krajině.
B) Studium rozložení jednotlivých druhů v lesích.
C) Obor, který se zabývá pouze vodními ekosystémy.
D) Oblast zaměřená výhradně na ekologii rostlin.

A) Matematická rovnice používaná v ekologii.
B) Typ dekorativního uměleckého díla.
C) Prostorové uspořádání různých typů pokryvu krajiny v rámci určité oblasti.
D) Geografický termín označující pouštní oblast.

A) Činnost, při které se vytvářejí umělé hranice mezi krajinami.
B) Zvýšení vhodnosti stanoviště v jádru ekosystému.
C) Fenomén související s oceánskými proudy.
D) Změny v podmínkách prostředí a složení druhů na hranici různých ekosystémů.

A) Usnadňují pohyb druhů a genetickou výměnu mezi populacemi.
B) Zvyšují konkurenci mezi druhy.
C) Omezují šíření invazivních druhů.
D) Nemají žádný vliv na biodiverzitu.

A) Ovlivňuje chemické reakce v atmosféře.
B) Ovlivňuje zemské magnetické pole.
C) Mění rychlost světla v ekosystémech.
D) Ovlivňuje pohyb a rozmístění organismů.

A) Fyzická bariéra, která brání pohybu mezi biotopy.
B) Termín pro nejvzdálenější část krajiny.
C) Přechodová zóna mezi různými prvky krajiny.
D) Dekorativní linie zakreslená na mapách.

A) Matematická rovnice používaná pro výpočet plochy krajiny.
B) Typ zahradnického nástroje.
C) Geologický skalní útvar.
D) Postupné změny v podmínkách životního prostředí v rámci určité krajiny.

A) Malý strom v lese.
B) Nástroj používaný k opravě poškození v krajině.
C) Forma architektonické struktury.
D) Relativně homogenní oblast, která se liší od svého okolí.

A) Propojenost měří, jak moc jsou jednotlivé prvky sítě vzájemně propojené nebo jak moc tvoří prostorově souvislý celek.
B) Popisuje vzájemně propojený systém koridorů.
C) Definuje nejmenší ekologicky odlišnou jednotku při mapování krajiny.
D) Charakterizuje přechodovou zónu mezi dvěma společenstvy.

A) Regresní analýza, ANOVA
B) Analýza hlavních komponent, faktorová analýza
C) Shluková analýza, kanonická korelační analýza (CCA), detrendovaná korelační analýza (DCA)
D) Analýza časových řad, prostorová autokorelace

A) Už byla dobře zavedená a další výzkum nebyl nutný.
B) Zaměřovala se výhradně na populace živočichů.
C) Bylo to sice jen něco málo přes deset let, co tato oblast vznikla, ale měla velký potenciál pro rozvoj teorie.
D) Hlavním předmětem zájmu byly především mořské ekosystémy.

A) K vytváření abstraktních uměleckých děl.
B) K analýze historických dokumentů.
C) K budování fyzických krajin.
D) K simulaci a předpovídání ekologických vzorců a procesů v krajině.

A) Obecná teorie ekologie
B) Geologické formace
C) Meteorologie
D) Botanické studie

A) Zaměřuje se výhradně na lidské vnímání.
B) Opírá se o několik přírodních věd.
C) Definuje krajinu nezávisle na lidských zájmech.
D) Využívá pouze společenské vědy a humanitní obory.

A) Přítomnost pouze jednoho druhu rostlin na daném území.
B) Termín pro homogenní krajiny.
C) Matematický pojem, který nesouvisí s ekologií.
D) Rozmanitost typů vegetačního pokryvu a jejich prostorové uspořádání v rámci krajiny.

A) Ernst Neef
B) Carl Troll
C) John A. Wiens
D) Richard Forman a Michel Godron

A) Prostorová úroveň sociálně-ekologického systému.
B) Prostorová úroveň kulturního významu.
C) Prostorová úroveň zaměřená na organismy a zahrnující více měřítek.
D) Prostorová úroveň odpovídající několika kilometrům, v níž se krajina vnímá v souvislosti s lidskou činností.

A) Severní Amerika
B) Afrika
C) Evropa
D) Asie

A) Podporou genetických úzkých hrdel.
B) Izolací populací.
C) Snížením toku genů mezi populacemi.
D) Snížením rizika příbuzenské plemenitby a zvýšením genetické rozmanitosti.