![]()
A) Vlnově-částicová dualita B) Strašidelná akce na dálku C) Vlnová funkce D) Kvantové provázání
A) Elementární částice v atomovém jádru. B) Kvantový bit, který může být v superpozici nebo v provázaném stavu. C) Jednotka kvantované energie. D) Povrchová plocha kvantového systému.
A) Teoretické koncepty, které nelze přímo pozorovat B) Virtuální částice, které interagují s hmotou C) Vlastnosti systému, které lze měřit D) Předpovědi o budoucím stavu kvantového systému
A) Proces převodu klasických bitů na kvantové bity B) Ztráta kvantové koherence a přechod ke klasickému chování C) Vývoj kvantových algoritmů pro šifrování D) Zvýšení míry provázanosti mezi částicemi
A) Demonstruje vlnově-částicovou dualitu světla a hmoty. B) Dokazuje zákon zachování energie. C) Ukazuje chování elektronů v magnetickém poli. D) Určuje rychlost světla ve vakuu.
A) Zařízení, které řídí atomové reakce v jaderných elektrárnách B) Počítač, který využívá qubity k provádění výpočtů založených na kvantových principech C) Software, který simuluje kvantově mechanické chování D) Počítač optimalizovaný pro vysokorychlostní internetové připojení
A) Elektrony a protony mají kvantované hybnosti. B) Orbity jsou definovány pravděpodobností, s jakou lze nalézt elektron. C) Elektrony obíhají kolem jádra v diskrétních energetických hladinách. D) Atomy se skládají z částic s kladným a záporným nábojem.
A) Přenos dat pomocí kvantových počítačů. B) Je to jev, při kterém částice prochází potenciální bariérou. C) Pohyb částic v cyklickém pohybu. D) Vznik virtuálních částic v urychlovačích částic.
A) Pomocí skrytých proměnných B) Ignorováním vlnově-částicové duality C) Prostřednictvím principu neurčitosti D) Jako aproximace platná pro běžné měřítka
A) Heisenbergův princip B) Einsteinova teorie C) Planckova konstantní pravidlo D) Princip neurčitosti
A) Richard Feynman, Stephen Hawking, Roger Penrose B) Niels Bohr, Erwin Schrödinger, Werner Heisenberg, Max Born, Paul Dirac C) Galileo Galilei, Johannes Kepler, Tycho Brahe D) Isaac Newton, Albert Einstein, James Clerk Maxwell
A) Planckovo tvrzení B) Heisenbergův princip neurčitosti C) Bellovo tvrzení D) Einsteinova teorie relativity
A) Pouze klasická mechanika B) Základní aritmetika a geometrie C) Pouze statistika D) Komplexní čísla, lineární algebra, diferenciální rovnice, teorie grup
A) Princip superpozice B) Vlnově-částicový dualismus C) Kolaps kvantového stavu D) Princip neurčitosti
A) Je komutativní. B) Je nedeterministický. C) Je unitární. D) Je nelineární.
A) Atom vodíku B) Atom helia C) Složitá biologická molekula D) Víceelektronový systém, který nemá analytické řešení
A) [X̂, P̂] = -iℏ B) [X̂, P̂] = ℏ C) [X̂, P̂] = iℏ D) [X̂, P̂] = 0
A) (ψ_A)2 ⊗ (ψ_B)2. B) ψ_A + ψ_B. C) ψ_A ⊗ ψ_B. D) ψ_A * ψ_B.
A) |α|² - |β|² = 1 B) |α| + |β| = 1 C) |α|² * |β|² = 1 D) |α|² + |β|² = 1
A) Matice hustoty. B) Stavové vektory. C) Pozitivně definované operátorové míry (POVM). D) Provázané stavy.
A) (ℏk² / (2m)) e^(i(kx - ℏkt)) B) (1/2m) P² C) -(ℏ² / (2m)) d²/dx² D) (πa⁻¹/4) e^(-x²/(2a))
A) Určitá oblast B) Celý prostor C) Na hranicích D) Mimo pole
A) Teorie poruch B) Variační metoda C) Metoda separace proměnných D) Metoda „žebříku“
A) 1926 B) 1923 C) 1930 D) 1925
A) Princip akce B) Jakýkoli hermitovský operátor C) Hamiltonián (H) D) Zachovávající se pozorovatelná veličina
A) 1915 B) 1925 C) 1899 D) 1900
A) Gravitační vlny B) Kvantová pole C) Smyčkové smyčky D) Smyčkové sítě
A) 1925 B) 1859 C) 1803 D) 1900
A) Minkowského prostor B) Euklidovský prostor C) Hilbertův prostor D) Fázový prostor
A) Redukované matice hustoty. B) Stavové vektory. C) Provázané stavy. D) POVM (Positive-Operator-Valued Measure).
A) -(ℏ² / (2m)) d²/dx² B) (1/√(2π)) ∫ eikx dk C) ψk, 0 D) e^(i(kx-ℏk²t/(2m)))
A) U(t) = eiHt/ℏ B) U(t) = iHt/ℏ C) U(t) = Ht/ℏ D) U(t) = e-iHt/ℏ
A) Rutherfordův rozptyl B) Stern-Gerlachův experiment C) Experiment s dvojitou štěrbinou D) Fotoelektrický jev
A) J. J. Thomson B) Julius Plücker C) Michael Faraday D) Eugen Goldstein
A) Erwin Schrödinger B) Albert Einstein C) Max Born D) Niels Bohr
A) Niels Bohr B) Albert Einstein C) Gustav Kirchhoff D) Max Planck
A) Pouze klasická fyzika B) Obecná teorie relativity C) Termodynamika D) Mnoho oborů
A) Eugen Goldstein B) Julius Plücker C) Johann Wilhelm Hittorf D) Michael Faraday
A) Maticová mechanika B) Vlnová mechanika C) Feynmanova formulace založená na integrálu přes trajektorie D) Teorie transformací
A) Max Born B) Werner Heisenberg C) Pascual Jordan D) Arnold Sommerfeld
A) Sympozium o kvantové mechanice B) První Solvayská konference C) Mezinárodní kongres fyziky D) Pátá Solvayská konference
A) Photon, který přenáší elektromagnetickou sílu B) Graviton, který přenáší gravitační sílu C) W boson, který přenáší slabou jadernou sílu D) Gluon, který přenáší silnou jadernou sílu
A) -(ℏ²/(2m)) d²/dx² B) (1/√(2π)) ∫ eikx dk C) ℏk D) e-ak²/2
A) Max Born B) Erwin Schrödinger C) Louis de Broglie D) Werner Heisenberg
A) Kvantizace B) Dekohere C) Propletenost D) Superpozice
A) Hermitovské operátory B) Unitární matice C) Vlastní hodnoty D) Vlnové funkce |