Ústava Římské republiky - Kvíz
Constitution of the Roman Republic
  • 1. Která společenská třída v Římské republice měla největší politickou moc?
A) Otroci
B) Plebejcové
C) Ekvité
D) Patriciové
  • 2. Kdo byli dva volení úředníci Římské republiky, kteří společně vládli státu?
A) Tribunové
B) Cenzorové
C) Konzulové
D) Aedilové
  • 3. Jak se nazývala situace, kdy římský generál dočasně převzal kontrolu v době krize?
A) Republika
B) Monarchie
C) Tyrannie
D) Diktatura
  • 4. Který slavný vojenský generál se v roce 49 př. n. l. prohlásil diktátorem a fakticky ukončil existenci Římské republiky?
A) Julius Caesar
B) Pompeius
C) Scipio Africanus
D) Marcus Antonius
  • 5. Jak se jmenoval římský úředník, který byl zodpovědný za provádění sčítání lidu, správu veřejných financí a dohled nad veřejnou morálkou?
A) Tribun
B) Cenzor
C) Praetor
D) Konzul
  • 6. Která událost znamenala oficiální konec Římské republiky a začátek Římské říše?
A) Bitva u Actia
B) Punské války
C) Dobytí a vyplenění Říma Vizigóty
D) Atentát na Julia Caesara
  • 7. Jak se nazývala skupina 300 mužů, kteří byli jmenováni, aby radili konzulům v Římské republice?
A) Rada plebejů
B) Senát
C) Curia Hostilia
D) Sibyllinské knihy
  • 8. Kdo byli úředníci, kteří měli na starosti udržování veřejného pořádku a dohled nad hrami a slavnostmi ve starověkém Římě?
A) Kvestoři
B) Diktátoři
C) Aedilové
D) Cenzorové
  • 9. Jak se jmenoval úřad, který dohlížel na soudní záležitosti v Římské republice?
A) Cenzorové
B) Kvestoři
C) Praetoři
D) Aedilové
  • 10. Jak se jmenovala skupina soudců ve starověkém Římě, která projednávala soudní případy a vydávala rozsudky?
A) Praetoriánská garda
B) Kvestoři
C) Centumvíři
D) Centurioni
  • 11. Jaké pravomoci měli magistráti v Římské republice?
A) Neměli žádný vliv na shromáždění.
B) Vykonavali náboženské, vojenské a soudní pravomoci.
C) Mohli pouze předsedat shromážděním, ale neměli žádné další pravomoci.
D) Byli výhradně odpovědní za vyhlášení války.
  • 12. Jaký byl významný důsledek konfliktu mezi patriciji a plebeji?
A) Úřad tribunů byl zrušen.
B) Plebejským občanům byly přiznány stejné politické práva.
C) Senát se stal jediným vládním orgánem.
D) Patriciové ztratili veškerou politickou moc.
  • 13. Jak se vyvíjela ústava Římské republiky od svých počátků?
A) Senát se stal jediným vládním orgánem.
B) V průběhu téměř pěti set let se výrazně a podstatně proměnila.
C) Brzy byla sepsána do jednoho souhrnného písemného dokumentu.
D) Od dob Římského království zůstala nezměněna.
  • 14. Jakou roli sehrával plebejský shromáždění v Římské republice?
A) Bylo zodpovědné za volbu úředníků.
B) Nemělo žádnou významnou roli ani moc.
C) Mělo plnou zákonodárnou pravomoc.
D) Sloužilo jako poradní orgán pro senát.
  • 15. Jaké byly důsledky rostoucí centralizace moci v pozdní Římské republice?
A) Vedlo to republiku k občanské válce.
B) Plebejcům byly odebrány politické práva.
C) Senát získal nebývalou moc nad shromážděními.
D) Úředníci už nemohli vzájemně vetovat rozhodnutí.
  • 16. Jakým způsobem se rozhodovalo na římských shromážděních?
A) Konsenzem po dlouhých jednáních.
B) Prostřednictvím otevřených debat a diskusí mezi členy shromáždění.
C) Rozhodnutí se činila losováním.
D) Po vyslechnutí řečníků mohl předsedající shromáždění vyhlásit přímé hlasování, při kterém se rozhodovalo o návrhu jako celku.
  • 17. V čem se comitia lišila od contia?
A) Comitia byla formální shromáždění, na kterých se přijímala právní rozhodnutí, zatímco contio bylo neformální fórum, na kterém se žádná právní rozhodnutí nepřijímala.
B) Obě byly neformální shromáždění, na kterých se oznamovaly důležité informace.
C) Obě byly formální shromáždění, na kterých se přijímaly zákony.
D) Comitia i contio měly stejný účel.
  • 18. Jakou byla jednou z hlavních povinností cenzorů?
A) Jmenování konzulů
B) Rozhodování v trestních případech
C) Provádění sčítání lidu
D) Vedení vojenských tažení
  • 19. Kdo zavraždil Caesara a zabránil tak uskutečnění jakýchkoli jeho plánů?
A) Antonius a Octavianus
B) Liberátoři
C) Římští občané
D) Pompeiovci
  • 20. Jaký byl běžný způsob, jak ukončit rozpravy v senátu?
A) Hlasování aklamací.
B) Okamžité schválení všech návrhů.
C) Prodloužená řečnická vystoupení, která trvala až do setmění.
D) Rozpravy se nikdy předčasně neukončovaly.
  • 21. Na základě čeho nelze usoudit, že Caesar plánoval zásadní změny v republikánském systému?
A) Rozšíření území
B) Úplné zrušení
C) Rozsáhlé reformy
D) Snížení vojenské moci
  • 22. Jaká byla klíčová charakteristika prvních tribun v Římské republice?
A) Přesně deset tribun existovalo.
B) Vyhlásili válku nepřátelům.
C) Vybírali daně.
D) Jejich přesný počet v této rané době není znám.
  • 23. Jaký byl hlavní účel římských shromáždění při řešení zákonodárných otázek v období střední republiky?
A) Sloužily spíše jako symbol legitimity než jako orgán pro projednávání.
B) Samostatně připravovaly nové návrhy zákonů.
C) Reprezentovaly zahraniční zájmy.
D) Aktivně diskutovaly a zamítaly návrhy zákonů.
  • 24. Který zákon umožnil, aby se plebiscity vztahovaly na všechny Římany?
A) Lex Caecilia Didia
B) Lex Hortensia
C) Plebiscitum Ovinium
D) Senatus consultum ultimum
  • 25. Jak byla úcta k senátu zakořeněna v římské republice?
A) Prostřednictvím náboženských rituálů
B) Vynucováním ze strany armády
C) Prostřednictvím aristokratických společenských norem
D) Prostřednictvím hlasování občanů
  • 26. Jak dlouho trvalo funkční období konzula v Římské republice?
A) Deset let
B) Jeden rok
C) Pět let
D) Dva roky
  • 27. Kdo byl volen patriciánskými členy senátu na pětidenní funkční období?
A) Diktátor
B) Interrex
C) Aedil
D) Quaestor
  • 28. Kolik bylo v centuriátním shromáždění volebních bloků?
A) 193 volebních bloků.
B) 50 volebních bloků.
C) 100 volebních bloků.
D) 300 volebních bloků.
  • 29. Kdo byl v Římské republice zodpovědný za ražení mincí?
A) Diktátoři
B) Vigintisexviri
C) Aedilové
D) Quaestoři
  • 30. Jakou pravomoc měli konzuli, která jim umožňovala radit se s bohy jménem lidu?
A) Cursus honorum
B) Augurie
C) Imperium
D) Prodloužení funkčního období
  • 31. Jaký významný vliv měli pozdější republikánští pretori?
A) Náboženské slavnosti
B) Římské právo
C) Vojenská strategie
D) Občanská infrastruktura
  • 32. Jaké byly některé z povinností konzulů při řešení vnitřních záležitostí v Římské republice?
A) Velení samostatným konzularním armádám.
B) Organizování každoročního festivalu Feriae Latinae (jarní slavnosti).
C) Předkládání návrhů zákonů.
D) Vykonavání spravedlnosti.
  • 33. Kolik praetorů bylo za Sullova období?
A) Čtyři
B) Šest
C) Dva
D) Osm
  • 34. Jaká byla hlavní povinnost cenzorů kromě provádění sčítání lidu?
A) Vedení vojenských operací
B) Jmenování tribunů
C) Provádění soudních procesů
D) Hodnocení morálky ve společnosti
  • 35. Jaký termín se používal k označení nedotknutelnosti tribunů?
A) Sacrosanct
B) Potestas
C) Auctoritas
D) Imperium
  • 36. Kdo argumentoval proti názoru, že dlouhé vojenské velení představuje popření republikánských zásad?
A) Pompeius
B) Antonius
C) Erich Gruen
D) Julius Caesar
  • 37. Kdo zastupoval kurie na kuriálním shromáždění v období pozdní republiky?
A) Rada starších.
B) Senát.
C) Třicet liktorů.
D) Vojenské tribunály.
  • 38. Jaká byla hlavní povinnost prétorů v pozdějším období Římské republiky?
A) Organizování náboženských slavností
B) Velení armádám
C) Správa spravedlnosti
D) Předkládání návrhů zákonů
  • 39. Který úředník byl jmenován konzuly, aby řešil naléhavé problémy?
A) Aedil
B) Kvestor
C) Magister equitum
D) Diktátor
  • 40. Co znamenalo odklon Říma od státu, v němž nevládl žádný jediný vládce?
A) Vytvoření triumvirátu
B) Úspěšné nastoupení císaře Tiberia na trůn v roce 14 n. l.
C) Atentát na Caesara
D) Založení senátu
Vytvořeno pomocí That Quiz — stránka pro vytváření a hodnocení testů z matematiky a dalších předmětů.