![]()
A) Pliocén B) Eocén C) Holocén D) Miocén
A) Stratovulkány vzniklé z andezitové lávy B) Popelové kužely složené z pyroklastického materiálu C) Štítové sopky vytvořené toky čedičové lávy D) Lávové kupoly složené z ryolitu
A) Mořské útesy vysoké přes 900 metrů B) Vulkanické krátery C) Korálové útesy D) Lávové tunely
A) Vulkan Tutuila B) Vulkan Pago Pago C) Vulkan Ofu D) Vulkan Vailulu'u
A) Tsunami, které by mohlo mít dopad na Fidži B) Zemětřesení C) Sesuv půdy, který by způsobil povodeň D) Výbuch sopky
A) Dacitové lávy B) Rhyolitové lávy C) Andezitové lávy D) Olivínové bazalty
A) Aunu'u a Manua B) Ofu a Olosega C) Taʻū a Tutuila D) Upolu a Savai'i
A) Vznik lávových tunelů B) Podmořské sesuvy C) Erupce stratovulkánů D) Zřícení štítových vulkánů
A) Vznik štítových kupolí B) Vývoj stratovulkánů C) Erupce, při které se pod vodou vytvořily tufové kužely a na souši struskové kužely D) Vytvoření lávových plató
A) Korálové útesy B) Kaldery rozšířené erozí C) Vulkanické krátery D) Lávová plató
A) V 70° S B) S 70° Z C) J 70° V D) Z 70° J
A) Andezitové stratovulkány B) Rhyolitové lávové kopce C) Olivínové bazaltové pahoehoe a aa lávové proudy D) Dacitové štítové vulkány
A) Pleistocenní struskové kužely B) Eocenní štítové vulkány C) Holocenní lávové kopule D) Miocenní stratovulkány
A) Lávové proudy, včetně olivínového bazaltu typu pahoehoe a troskových kuželů B) Vznik lávových plošin C) Vznik korálových útesů D) Erupce ryolitových stratovulkánů
A) Lávové tunely B) Žíly C) Podmořský mělčin, který umožňuje růst korálových útesů D) Sopečné krátery
A) Stratovulkány B) Lávové plošiny C) Podmořské tufové kužele a kužele z vulkanického popela na pevnině D) Štítové kopule
A) Dacitová láva B) Rhyolitová láva C) Aa láva D) Pahoehoe láva
A) Barový útes B) Jižní pobřežní útesy C) Zóna trhlin směřující ze severu na jih D) Severní střední část ostrova
A) Vznik stratovulkánů B) Vznik olivínových bazaltových lávových proudů typu pahoehoe C) Erupce rýolitových lávových kupol D) Vznik štítových vulkánů
A) Pozůstatky sopečné činnosti z pozdního terciéru až pozdního pliocénu B) Miocenní stratovulkány C) Eocenní štítové vulkány D) Holocenní lávové plošiny
A) Štítové kopule B) Štíhlé kužele vytvořené v roce 1902 C) Lávové plošiny D) Stratovulkány
A) 1988 B) 1993 C) 2002 D) 2010
A) 8 257 akrů B) 2 500 akrů C) 3 341 akrů D) 1 000 akrů
A) Delegát Fofō Iosefa Fiti Sunia B) Dr. Paul Cox C) Správa národních parků D) Předseda asociace na ochranu netopýrů
A) Taʻū B) Manuʻa Islands C) Tutuila D) Ofu
A) Vrchol Sunuitao B) Hora Alava C) Hora Lata D) Hřeben Maugaloa
A) Jednala se soukromými vlastníky B) Využila právo vyvlastnění C) Uzavřela 50letou nájemní smlouvu s radami vesnic na Samoi D) Pozemky zakoupila přímo
A) 3 341 hektarů B) 2 500 hektarů C) 8 257 hektarů D) 1 000 hektarů
A) Hora Lata B) Vrchol Sunuitao C) Hřeben Maugaloa D) Hora Alava
A) 3 341 akrů B) 8 257 akrů C) 5 757 akrů D) 2 500 akrů
A) 1 200 akrů B) 400 akrů C) 1 100 akrů D) 2 500 akrů
A) Hřeben Maugaloa B) Vrchol Sunuitao C) Hora Lata D) Bod Breakers
A) Maugaloa Ridge B) Lata Mountain C) Sunuitao Peak D) Mount Alava
A) Přibližně 30 % B) 50 % C) 10 % D) 70 %
A) Bílonuchá obří netopýrka (White-naped flying fox) B) Netopýr tichomořský (Pacific sheath-tailed bat) C) Není k dispozici D) Samojská obří netopýrka (Samoa flying fox)
A) Mikronéská ještěrka B) Skvrnitá ještěrka se zornicemi C) Tichomořská krajta D) Oceánská gekonovitá ještěrka
A) Tichomořská zmije B) Gecko krátkoprsté C) Běžné domácí gecko D) Slepá zmije brahminská
A) Kočky B) Psi C) Polynéské krysy D) Prasata
A) Les v nížinné oblasti B) Mlžný les C) Pouštní les D) Tropický deštný les
A) Duhař pestrobarevný B) Medonoska žlutolící C) Špaček samojský D) Holub tichomořský
A) John Flanagan. B) Richard Alan Masters. C) Člen poradního výboru pro ražbu mincí. D) Umělec z Komise pro výtvarné umění.
A) Únor 2020. B) Leden 2019. C) Březen 2021. D) Prosinec 2018. |