A) Lední medvědi rozšiřují svůj lovecký areál. B) Lední medvědi jsou nuceni dříve přicházet na břeh a mají méně tukových zásob. C) Lední medvědi migrují jižněji, než je obvyklé. D) Lední medvědi si vyvíjejí hustší srst.
A) Sobi spotřebovávají více energie na útěk před zvýšeným počtem hmyzu, než na krmení. B) Sobi začali migrovat dříve v roce. C) Sobi se přizpůsobují změnou své stravy. D) Sobi si vyvíjejí odolnost vůči hmyzu.
A) Karibu začaly migrovat do jiných oblastí. B) Populace karibu se zvyšuje. C) Karibu mají k dispozici méně potravy, protože se živí především lišejníky. D) Karibu si osvojují nové způsoby získávání potravy.
A) Lesní požáry snižují počet predátorů karibu. B) Lesní požáry nemají na lišejníky žádný významný vliv. C) Lesní požáry přispívají ke zvýšení růstu lišejníků. D) Lesní požáry ovlivňují biomasu a rozlohu lišejníků, jejichž obnova trvá až 75 let.
A) Do ekosystému se rychle zavádějí nové druhy rostlin. B) Klimatické změny nemají na vegetaci žádný vliv. C) Klimatické změny ovlivňují strukturu vegetace, což má dopad na divoká zvířata, která na těchto ekosystémech závisí. D) Díky klimatickým změnám se vegetace stává rozmanitější.
A) V důsledku toho migrují lední medvědi do městských oblastí. B) Lední medvědi si vyvinou odolnost vůči záplavám. C) Lední medvědi díky těmto změnám nacházejí nové zdroje potravy. D) Záplavy a zvyšování hladiny rašelinišť ovlivňují stanoviště ledních medvědů.
A) V důsledku toho se populace sobů zvyšuje. B) Tání permafrostu snižuje rozlohu arktické tundry, což má dopad na soby. C) Tání permafrostu nemá na soby žádný vliv. D) Soři díky tání permafrostu nacházejí nová stanoviště.
A) Husy přispívají k obnově vegetace v parku. B) Husy ničí vegetaci a zhoršují stav půdy, čímž zvyšují salinitu v okolních vodních plochách. C) Husy nemají na životní prostředí žádný významný vliv. D) Husy snižují salinitu v okolních vodách.
A) Změny salinity nemají žádný vliv na vodní organismy. B) Vodní rostliny se při vyšší salinitě dobře vyvíjejí. C) Způsobuje nárůst populací ryb. D) Zvýšená salinita má na vodní ekosystém negativní vliv.
A) Turismus nemá žádný vliv na ekosystém parku. B) Turisté pomáhají obnovovat poškozené ekosystémy. C) Tundrové ekosystémy jsou velmi citlivé na pošlapávání vegetace lidmi. D) Nové turistické aktivity povedou ke zvýšení biologické rozmanitosti.
A) Sobi se v zimě živí především trávou. B) Hmyz je významnou součástí jejich stravy. C) Hlavní potravou sobů v zimě jsou lišejníky. D) Hlavní potravou sobů v zimě jsou bobule.
A) Lišejníky se zotaví během několika měsíců. B) Zotavení trvá přibližně 10 let. C) Lišejníky se po požáru neobnoví. D) Lišejníkům může trvat až 75 let, než se zotaví po požáru.
A) Návštěvníci se mohou do parku snadno dostat autem. B) Přístup do parku je po celý rok neomezený. C) Jediný způsob, jak se do parku dostat, je letecky, a to buď helikoptérou, nebo přeletem nad zasněženou krajinou. D) Do parku vede několik cest.
A) Park navštěvují pouze místní obyvatelé. B) Většinu návštěvníků tvoří vědci, studenti a zaměstnanci parku. C) Park nejčastěji navštěvují mezinárodní vědečtí pracovníci. D) Park často navštěvují turisté z celého světa.
A) Turismus pomáhá zmírňovat dopady klimatických změn. B) Zvýšený turismus prospívá všem druhům v parku. C) Zvýšený turismus může vytvářet problémy pro druhy, které již nyní bojují s dopady klimatických změn a úbytkem přirozeného prostředí. D) Turismus nemá žádný vliv na divokou zvěř v parku.
A) Tání sněhu nemá žádný vliv na chování sobů. B) Dřívější tání sněhu vede k velkému množství potravy pro sobi. C) Vyšší teploty v zimě způsobují, že jsou sobi více obtěžováni hmyzem. D) Dřívější tání sněhu způsobuje, že sobi migrují do teplejších oblastí.
A) Rozmnožování je negativně ovlivněno, což má dopad na velikost vrhu a přežití mláďat. B) Lední medvědi se rozmnožují ve vyšší míře než obvykle. C) Přežití mláďat se díky změnám klimatu zvýšilo. D) Na rozmnožování ledních medvědů to nemá žádný vliv.
A) Podporuje se růst populace hus. B) Nepřijímají se žádná opatření ve vztahu k populaci hus. C) Národní park Wapusk přijímá opatření ke snížení jejich populace a k nápravě způsobených škod. D) Husy jsou přemisťovány do jiných oblastí.
A) Eskery. B) Pobřežní linie. C) Morény. D) Vulkanické krátery.
A) Ekologická zóna Velkého bariérového útesu. B) Ekologická zóna Amazonského deštného pralesa. C) Ekologická zóna Saharské pouště. D) Ekologická zóna Hudson Plains.
A) 1996 B) 2001 C) 1985 D) 2010
A) 20 000 kilometrů čtverečních B) 5 000 kilometrů čtverečních C) 50 000 kilometrů čtverečních D) 11 475 kilometrů čtverečních (4 430 čtverečních mil)
A) Pustovka obecná B) Polární sova C) Kratkozobý bahňák D) Bělokřídlý orel
A) Program pro sledování ekologické integrity (EIMP) B) Sierra Club C) Greenpeace D) Světový fond na ochranu přírody (WWF)
A) 2004 B) 1994 C) 2017 D) 2008
A) 50 % B) 10 % C) 27 % D) 75 %
A) Jablka, pomeranče, broskve B) Klikvy, borůvky, vřesovcovité bobule, ostružiny, moruše, maliny C) Jahody, ostružiny, hrozny D) Ananasy, mango, banány
A) 288 000 B) 400 000 C) 750 000 D) 500 000
A) 2017 B) 1994 C) 2020 D) 2004
A) 2004 B) 1994 C) 2008 D) 2017 |