A) Vlastnost numerických metod, že nikdy nedosáhnou řešení B) Vlastnost posloupnosti iterací, která se blíží řešení C) Vlastnost funkce mít více řešení D) Míra akumulace chyb ve výpočtech
A) Odhadování neznámých hodnot mezi známými datovými body B) Generování náhodných čísel C) Nalezení přesných řešení rovnic D) Testování statistických hypotéz
A) Aproximace složitých funkcí pomocí jednodušších funkcí B) Modelování fyzikálních systémů C) Přesný výpočet matematických funkcí D) Nalezení maximálních nebo minimálních hodnot funkcí
A) Efektivní řešení systémů lineárních rovnic B) Predikce budoucích trendů C) Nalezení vlastních čísel matic D) Generování náhodných matic
A) Newtonova metoda B) Sekantová metoda C) Gaussova eliminace D) Rungeho-Kuttova metoda
A) Lagrangeova interpolace B) Runge-Kuttova metoda C) Newtonova metoda D) Gaussova eliminace
A) Metoda gradientního sestupu B) Metoda bisekce C) Metoda falešné pozice D) Newtonova metoda
A) Odstranění odlehlých hodnot z datové sady B) Odhad chybějících hodnot mezi známými datovými body C) Přesné zkopírování známých datových bodů D) Vytváření nových datových bodů mimo daný rozsah
A) 20. století. B) 18. století. C) 19. století. D) 21. století.
A) Pokles výpočetních nákladů. B) Pokrok v oblasti symbolické manipulace. C) Růst výpočetního výkonu. D) Snížení dostupnosti dat.
A) Kvantová fyzika. B) Elektromagnetismus. C) Nebeská mechanika. D) Termodynamika.
A) Přibližná řešení v rámci stanovených mezí chybovosti. B) Diskrétní matematické důkazy. C) Čistě teoretické modely bez výpočtů. D) Přesné symbolické převody na číselné hodnoty.
A) Seznamy vzorců B) Elektronické počítače C) Mechanické knihy D) Interpolacní tabulky
A) Whittaker a Stegun B) Euler a Gauss C) John von Neumann a Herman Goldstine D) Newton a Lagrange
A) 1947 B) 1912 C) 2000 D) 1985
A) Pro provádění symbolických výpočtů. B) Pro aktuářskou analýzu. C) Pro vývoj diskrétních modelů. D) Pro simulaci kvantových jevů.
A) R B) C++ C) MATLAB D) Python
A) Používají se metody symbolické manipulace. B) Pokročilé numerické metody to umožňují. C) Diskrétní matematika poskytuje základ. D) Spoléhá se výhradně na analýzu historických dat.
A) Vyhodnocování funkce f(x) = 1/(x − 1) v okolí x = 10. B) Vyhodnocování funkce f(x) = 1/(x − 1) v okolí x = 1. C) Derivování funkce, kde je diferenciální element roven nule. D) Integrace funkce s nekonečným počtem oblastí.
A) Aritmetika s libovolnou přesností B) Aritmetika s plovoucí desetinnou čárkou C) Aritmetika s pevnou desetinnou čárkou D) Binární aritmetika
A) GNU Scientific Library B) Knihovna IMSL C) Repozitář Netlib D) Knihovny NAG
A) Monte Carlo integrace B) Simplexová metoda C) Simpsonovo pravidlo D) Řídké sítě
A) Newtonovy–Cotesovy vzorce B) Řídké mřížky C) Metody Monte Carlo D) Gaussova kvadratura
A) MATLAB B) Scilab C) Julia D) Excel
A) Analýza hlavních komponent B) Simplexová metoda C) Monte Carlo integrace D) Spektrální komprese obrazu
A) Techniky symbolické manipulace. B) Základní aritmetické výpočty. C) Sofistikované optimalizační algoritmy vyvinuté v rámci oboru výzkumu operačních procesů. D) Simulace diskrétních událostí.
A) a = 1, b = 2 B) a = 0, b = 3 C) a = 2, b = 5 D) a = -1, b = 4
A) Rovná se 0,5 B) Více než 1 C) Méně než 0,2 D) Přesně 0
A) Protože byla založena cena Leslieho Foxe. B) Protože je k dispozici počítač. C) Díky práci E. T. Whittakera. D) Protože byly vypočítány pouze na 16 desetinných míst.
A) 3x3 − 24 B) x3 - 8 C) 3x2 + 4 D) 3x + 4 = 28
A) Počet provedených iterací. B) Velikost počátečního odhadu. C) Přesnost aritmetických operací. D) Test konvergence, který zahrnuje reziduum.
A) Journal on Numerical Analysis (SINUM) B) Digitální knihovna matematických funkcí C) Encyklopedie matematiky D) Numerische Mathematik |