A) Strašidelná akce na dálku B) Vlnově-částicová dualita C) Vlnová funkce D) Kvantové provázání
A) Jednotka kvantované energie. B) Elementární částice v atomovém jádru. C) Kvantový bit, který může být v superpozici nebo v provázaném stavu. D) Povrchová plocha kvantového systému.
A) Předpovědi o budoucím stavu kvantového systému B) Teoretické koncepty, které nelze přímo pozorovat C) Vlastnosti systému, které lze měřit D) Virtuální částice, které interagují s hmotou
A) Proces převodu klasických bitů na kvantové bity B) Zvýšení míry provázanosti mezi částicemi C) Ztráta kvantové koherence a přechod ke klasickému chování D) Vývoj kvantových algoritmů pro šifrování
A) Ukazuje chování elektronů v magnetickém poli. B) Demonstruje vlnově-částicovou dualitu světla a hmoty. C) Určuje rychlost světla ve vakuu. D) Dokazuje zákon zachování energie.
A) Počítač, který využívá qubity k provádění výpočtů založených na kvantových principech B) Zařízení, které řídí atomové reakce v jaderných elektrárnách C) Software, který simuluje kvantově mechanické chování D) Počítač optimalizovaný pro vysokorychlostní internetové připojení
A) Atomy se skládají z částic s kladným a záporným nábojem. B) Elektrony a protony mají kvantované hybnosti. C) Orbity jsou definovány pravděpodobností, s jakou lze nalézt elektron. D) Elektrony obíhají kolem jádra v diskrétních energetických hladinách.
A) Je to jev, při kterém částice prochází potenciální bariérou. B) Pohyb částic v cyklickém pohybu. C) Vznik virtuálních částic v urychlovačích částic. D) Přenos dat pomocí kvantových počítačů.
A) Prostřednictvím principu neurčitosti B) Ignorováním vlnově-částicové duality C) Pomocí skrytých proměnných D) Jako aproximace platná pro běžné měřítka
A) Heisenbergův princip B) Einsteinova teorie C) Princip neurčitosti D) Planckova konstantní pravidlo
A) Richard Feynman, Stephen Hawking, Roger Penrose B) Isaac Newton, Albert Einstein, James Clerk Maxwell C) Galileo Galilei, Johannes Kepler, Tycho Brahe D) Niels Bohr, Erwin Schrödinger, Werner Heisenberg, Max Born, Paul Dirac
A) Einsteinova teorie relativity B) Planckovo tvrzení C) Heisenbergův princip neurčitosti D) Bellovo tvrzení
A) Základní aritmetika a geometrie B) Pouze statistika C) Pouze klasická mechanika D) Komplexní čísla, lineární algebra, diferenciální rovnice, teorie grup
A) Kolaps kvantového stavu B) Princip neurčitosti C) Princip superpozice D) Vlnově-částicový dualismus
A) Je nedeterministický. B) Je unitární. C) Je nelineární. D) Je komutativní.
A) Složitá biologická molekula B) Atom vodíku C) Víceelektronový systém, který nemá analytické řešení D) Atom helia
A) [X̂, P̂] = 0 B) [X̂, P̂] = ℏ C) [X̂, P̂] = -iℏ D) [X̂, P̂] = iℏ
A) ψ_A * ψ_B. B) ψ_A ⊗ ψ_B. C) (ψ_A)2 ⊗ (ψ_B)2. D) ψ_A + ψ_B.
A) |α| + |β| = 1 B) |α|² - |β|² = 1 C) |α|² + |β|² = 1 D) |α|² * |β|² = 1
A) Pozitivně definované operátorové míry (POVM). B) Matice hustoty. C) Stavové vektory. D) Provázané stavy.
A) -(ℏ² / (2m)) d²/dx² B) (πa⁻¹/4) e^(-x²/(2a)) C) (1/2m) P² D) (ℏk² / (2m)) e^(i(kx - ℏkt))
A) Určitá oblast B) Mimo pole C) Celý prostor D) Na hranicích
A) Metoda separace proměnných B) Variační metoda C) Teorie poruch D) Metoda „žebříku“
A) 1930 B) 1925 C) 1926 D) 1923
A) Princip akce B) Zachovávající se pozorovatelná veličina C) Hamiltonián (H) D) Jakýkoli hermitovský operátor
A) 1899 B) 1900 C) 1925 D) 1915
A) Smyčkové sítě B) Gravitační vlny C) Kvantová pole D) Smyčkové smyčky
A) 1803 B) 1925 C) 1859 D) 1900
A) Minkowského prostor B) Fázový prostor C) Euklidovský prostor D) Hilbertův prostor
A) POVM (Positive-Operator-Valued Measure). B) Provázané stavy. C) Redukované matice hustoty. D) Stavové vektory.
A) ψk, 0 B) e^(i(kx-ℏk²t/(2m))) C) -(ℏ² / (2m)) d²/dx² D) (1/√(2π)) ∫ eikx dk
A) U(t) = e-iHt/ℏ B) U(t) = eiHt/ℏ C) U(t) = Ht/ℏ D) U(t) = iHt/ℏ
A) Fotoelektrický jev B) Stern-Gerlachův experiment C) Experiment s dvojitou štěrbinou D) Rutherfordův rozptyl
A) Eugen Goldstein B) J. J. Thomson C) Michael Faraday D) Julius Plücker
A) Albert Einstein B) Niels Bohr C) Max Born D) Erwin Schrödinger
A) Gustav Kirchhoff B) Albert Einstein C) Niels Bohr D) Max Planck
A) Mnoho oborů B) Obecná teorie relativity C) Termodynamika D) Pouze klasická fyzika
A) Johann Wilhelm Hittorf B) Eugen Goldstein C) Michael Faraday D) Julius Plücker
A) Feynmanova formulace založená na integrálu přes trajektorie B) Teorie transformací C) Maticová mechanika D) Vlnová mechanika
A) Werner Heisenberg B) Pascual Jordan C) Arnold Sommerfeld D) Max Born
A) Sympozium o kvantové mechanice B) První Solvayská konference C) Pátá Solvayská konference D) Mezinárodní kongres fyziky
A) Graviton, který přenáší gravitační sílu B) Gluon, který přenáší silnou jadernou sílu C) Photon, který přenáší elektromagnetickou sílu D) W boson, který přenáší slabou jadernou sílu
A) e-ak²/2 B) (1/√(2π)) ∫ eikx dk C) -(ℏ²/(2m)) d²/dx² D) ℏk
A) Max Born B) Louis de Broglie C) Werner Heisenberg D) Erwin Schrödinger
A) Superpozice B) Dekohere C) Propletenost D) Kvantizace
A) Hermitovské operátory B) Vlastní hodnoty C) Vlnové funkce D) Unitární matice |