A) James Clerk Maxwell B) Galileo Galilei C) Joseph-Louis Lagrange D) Isaac Newton
A) Hmotnost B) Síla C) Akce D) Reakce
A) Kartézské souřadnice a jejich časové derivace B) Obecné souřadnice, jejich časové derivace a čas C) Hmotnost a rychlost D) Potenciální energie a rychlost
A) Virtuální posunutí B) Dynamické posunutí C) Skutečné posunutí D) Stacionární posunutí
A) Princip nejmenší akce B) Newtonův druhý zákon C) Ohmův zákon D) Hookův zákon
A) Kartézské souřadnice B) Polární souřadnice C) Sférické souřadnice D) Zobecněné souřadnice
A) Lineární algebra B) Kalkulus variací C) Diferenciální rovnice D) Vektorový kalkulus
A) 1755 B) 1788 C) 1760 D) 1803
A) 6N B) N C) 3N D) 9
A) Hybnost je vždy nulová. B) Síla je nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti. C) Celková síla se rovná součinu hmotnosti a zrychlení pro každou částici. D) Energie se při všech interakcích zachovává.
A) Funkce síly B) Hamiltonián C) Lagrangián D) Kinetická energie
A) L = 2T - V B) L = T + V C) L = V - T D) L = T - V
A) T = Σ (pro k = 1 až N) m_k v_k B) T = (1/2) Σ (pro k = 1 až N) m_k v_k2 C) T = (1/3) Σ (pro k = 1 až N) m_k v_k2 D) T = Σ (pro k = 1 až N) m_k2 v_k
A) V zůstává konstantní B) V = V(v1, v2, ...) C) V nejobecnějším případě platí: V = V(r1, r2, ..., v1, v2, ..., t) D) V = V(r1, r2, ...)
A) Pouze pokud nezahrnuje potenciální energii. B) Pouze pokud zahrnuje kinetickou energii. C) Ano, v souladu s fyzikálními zákony. D) Ne, lze použít pouze specifické funkce.
A) Rayleighova disipační funkce B) Christoffelovy symboly C) Funkce potenciální energie D) Omezující rovnice
A) Relativistická omezení B) Holonomní omezení C) Neholonomní omezení D) Disipativní síly
A) Omezení, která závisí na rychlostech částic B) Omezení, která obsahují nerovnosti C) Omezení, která jsou integrovatelná D) Omezení, která zahrnují tření
A) μ = m1 * m2. B) μ = m1 - m2. C) μ = m1m2 / (m1 + m2). D) μ = (m1 + m2) / 2.
A) Systémy složené z více částic B) Cyklické souřadnice C) Zachované hybnosti D) Dynamika jedné částice
A) Laplaceova transformace B) Taylorova řada C) Legendreova transformace D) Fourierova transformace
A) -∂V/∂x B) m ẋ C) m ẍ D) ∂L/∂x
A) 1708 B) 1788 C) 1755 D) 1743
A) V (potenciální energie). B) R (poloha těžiště). C) θ (théta). D) r (radiální vzdálenost).
A) Ne, není invariantní vůči transformacím kalibrování. B) Záleží na konkrétním systému. C) Ano, je invariantní vůči transformacím kalibrování. D) Invariance vůči transformacím kalibrování se nevztahuje na kanonický hybný moment.
A) Uhlová hybnost pφ B) Potenciální energie V(r) C) Kinetická energie (1/2)mv² D) Lineární hybnost pr
A) Jsou to křivky. B) Představují trajektorie s maximální energií. C) Jsou to nelineární dráhy zrychlení. D) Jsou to přímky.
A) Operátor divergence B) Skalární potenciál C) Operátor gradientu D) Operátor rotace
A) m B) r C) φ D) θ
A) Porušení variačního principu B) Složitost hamiltoniánu C) Ostrogradského nestabilita D) Relativistická nekonzistence
A) Na změny potenciální energie. B) Pouze na vnější síly, které nejsou vázané na omezení. C) Pouze na vázané síly. D) Na vázané i nevázané síly.
A) Gravitační konstanta B) Planckova konstanta C) Rychlost světla D) Boltzmannova konstanta
A) Zakřivené dráhy v časoprostoru B) Nelineární dráhy zrychlení C) Extremální trajektorie nebo dráhy D) Dráhy s maximální energií
A) mgx_pend B) mgy_pend C) (1/2)mgy_pend2 D) Mgy_pend
A) Volné částice se odchylují od geodetických čar v důsledku působících sil. B) Newtonův druhý zákon nesouvisí s geodetickými čarami. C) Volné částice se pohybují po geodetických čarách, což jsou krajní trajektorie. D) Geodetické čáry představují dráhy, po kterých působí maximální síla.
A) Celková kinetická energie systému. B) Potenciální energie způsobená centrální silou. C) Člen popisující pohyb těžiště. D) Člen popisující relativní pohyb.
A) -mr(θ̇² + sin²(θ)φ̇²) B) m(r̈ - θ̇² - sin²(θ)φ̇²) C) mr(θ̇² + sin²(θ)φ̇²) D) -m(r̈ + θ̇² + sin²(θ)φ̇²)
A) -mr²sin(θ)cos(θ)φ̇² B) -mr²sin(θ)φ̇ C) mr²sin(θ)cos(θ)φ̇² D) m(r²θ̇ + sin(θ)cos(θ)φ̇)
A) ∇V B) d/dt(∂L/∂x) C) -∂V/∂x D) m x˙
A) pφ = m(r² + θ² + φ²) B) pφ = (m/2)r²sin(θ)φ̇ C) pφ = mr²sin²(θ)φ̇ D) pφ = m(r²θ̇ + sin(θ)φ̇)
A) Isaac Newton B) Joseph-Louis Lagrange C) Leonhard Euler D) Jacques Bernoulli
A) Lze jej aplikovat pouze na statickou rovnováhu. B) Posunutí mohou být vzájemně propojena vazebnou rovnicí. C) Princip platí pouze pro lineární systémy. D) Vyžaduje znalost všech sil působících na systém.
A) Relativistická mechanika B) Routhova mechanika C) Ostrogradského mechanika D) Formulace v prostoru hybnosti
A) Newtonovo tvrzení B) Eulerovo tvrzení C) Noetherovo tvrzení D) Lagrangeovo tvrzení
A) Hamiltonova mechanika B) Optika C) Routhova mechanika D) Formulace v prostoru hybnosti
A) (d/dt)(∂L'/∂Qi) = Σj λj (∂ϕ'j/∂Q̇i). B) (d/dt)(∂L'/∂Qi) = ∂L'/∂Q̇i + Σj λj (∂ϕ'j/∂Q̇i). C) (d/dt)(∂L/∂q̇i) = ∂L/∂qi. D) (d/dt)(∂L'/∂Q̇i) = ∂L'/∂Qi + Σj λj (∂ϕ'j/∂Qi).
A) Fcf = μrθ˙² = ℓ²/(μr³). B) Fcf = μr²θ˙. C) Fcf = dV/dr. D) Fcf = μr/θ˙. |