A) Holocén B) Pliocén C) Miocén D) Eocén
A) Stratovulkány vzniklé z andezitové lávy B) Popelové kužely složené z pyroklastického materiálu C) Lávové kupoly složené z ryolitu D) Štítové sopky vytvořené toky čedičové lávy
A) Lávové tunely B) Vulkanické krátery C) Korálové útesy D) Mořské útesy vysoké přes 900 metrů
A) Vulkan Tutuila B) Vulkan Ofu C) Vulkan Pago Pago D) Vulkan Vailulu'u
A) Tsunami, které by mohlo mít dopad na Fidži B) Výbuch sopky C) Sesuv půdy, který by způsobil povodeň D) Zemětřesení
A) Olivínové bazalty B) Rhyolitové lávy C) Andezitové lávy D) Dacitové lávy
A) Aunu'u a Manua B) Upolu a Savai'i C) Ofu a Olosega D) Taʻū a Tutuila
A) Podmořské sesuvy B) Erupce stratovulkánů C) Zřícení štítových vulkánů D) Vznik lávových tunelů
A) Erupce, při které se pod vodou vytvořily tufové kužely a na souši struskové kužely B) Vznik štítových kupolí C) Vytvoření lávových plató D) Vývoj stratovulkánů
A) Korálové útesy B) Kaldery rozšířené erozí C) Vulkanické krátery D) Lávová plató
A) S 70° Z B) Z 70° J C) V 70° S D) J 70° V
A) Dacitové štítové vulkány B) Rhyolitové lávové kopce C) Andezitové stratovulkány D) Olivínové bazaltové pahoehoe a aa lávové proudy
A) Holocenní lávové kopule B) Eocenní štítové vulkány C) Miocenní stratovulkány D) Pleistocenní struskové kužely
A) Vznik lávových plošin B) Erupce ryolitových stratovulkánů C) Vznik korálových útesů D) Lávové proudy, včetně olivínového bazaltu typu pahoehoe a troskových kuželů
A) Sopečné krátery B) Lávové tunely C) Žíly D) Podmořský mělčin, který umožňuje růst korálových útesů
A) Štítové kopule B) Lávové plošiny C) Stratovulkány D) Podmořské tufové kužele a kužele z vulkanického popela na pevnině
A) Pahoehoe láva B) Rhyolitová láva C) Aa láva D) Dacitová láva
A) Severní střední část ostrova B) Jižní pobřežní útesy C) Barový útes D) Zóna trhlin směřující ze severu na jih
A) Vznik olivínových bazaltových lávových proudů typu pahoehoe B) Vznik stratovulkánů C) Vznik štítových vulkánů D) Erupce rýolitových lávových kupol
A) Miocenní stratovulkány B) Pozůstatky sopečné činnosti z pozdního terciéru až pozdního pliocénu C) Holocenní lávové plošiny D) Eocenní štítové vulkány
A) Stratovulkány B) Lávové plošiny C) Štítové kopule D) Štíhlé kužele vytvořené v roce 1902
A) 1993 B) 2010 C) 2002 D) 1988
A) 8 257 akrů B) 3 341 akrů C) 1 000 akrů D) 2 500 akrů
A) Správa národních parků B) Předseda asociace na ochranu netopýrů C) Delegát Fofō Iosefa Fiti Sunia D) Dr. Paul Cox
A) Manuʻa Islands B) Taʻū C) Ofu D) Tutuila
A) Hora Alava B) Hřeben Maugaloa C) Vrchol Sunuitao D) Hora Lata
A) Využila právo vyvlastnění B) Jednala se soukromými vlastníky C) Pozemky zakoupila přímo D) Uzavřela 50letou nájemní smlouvu s radami vesnic na Samoi
A) 2 500 hektarů B) 8 257 hektarů C) 3 341 hektarů D) 1 000 hektarů
A) Vrchol Sunuitao B) Hřeben Maugaloa C) Hora Lata D) Hora Alava
A) 3 341 akrů B) 2 500 akrů C) 8 257 akrů D) 5 757 akrů
A) 1 200 akrů B) 1 100 akrů C) 2 500 akrů D) 400 akrů
A) Hora Lata B) Hřeben Maugaloa C) Vrchol Sunuitao D) Bod Breakers
A) Maugaloa Ridge B) Mount Alava C) Lata Mountain D) Sunuitao Peak
A) 70 % B) 50 % C) Přibližně 30 % D) 10 %
A) Bílonuchá obří netopýrka (White-naped flying fox) B) Samojská obří netopýrka (Samoa flying fox) C) Netopýr tichomořský (Pacific sheath-tailed bat) D) Není k dispozici
A) Oceánská gekonovitá ještěrka B) Mikronéská ještěrka C) Skvrnitá ještěrka se zornicemi D) Tichomořská krajta
A) Gecko krátkoprsté B) Tichomořská zmije C) Slepá zmije brahminská D) Běžné domácí gecko
A) Kočky B) Polynéské krysy C) Psi D) Prasata
A) Mlžný les B) Les v nížinné oblasti C) Pouštní les D) Tropický deštný les
A) Špaček samojský B) Medonoska žlutolící C) Holub tichomořský D) Duhař pestrobarevný
A) John Flanagan. B) Richard Alan Masters. C) Člen poradního výboru pro ražbu mincí. D) Umělec z Komise pro výtvarné umění.
A) Únor 2020. B) Prosinec 2018. C) Leden 2019. D) Březen 2021. |